Sexuologie/Erotogenita

Erotogenita

Existují genitální a mimogenitální erotogenní zóny (62,66 aj.). Velmi se různí hlavně na ženském těle. V kontextu knížky má tato otázka význam v souvislosti s problematikou sexuální psychologie.

Nezřídka slyšíme od mužů, kteří se považují za “zkušené”: “Všechny ženy jsou stejné!” Něco takového může říci pouze primitivní egocentrista. Pokud jde o sexualitu, je těžké nalézt dvě stejné ženy. Avšak poznat to může pouze muž, který nehledá v pohlavním styku uspokojení pro sebe, ale chce poskytnout své družce radost.

Různým ženám vyhovují různé podoby něžnosti. Liší se tím, jaký způsob pohlavního aktu jim může přinést největší požitek a uspokojení. To závisí na tom, která genitální erotogenní zóna u konkrétní ženy dominuje.

Například u některých žen je nejvýraznější erotogenita klitorisu (poštěváčku). Tyto ženy nemohou dosáhnout uspokojení při tak zvané “začátečnické”, vulgární podobě pohlavního aktu, která je vlastní začínajícím partnerům. Je možno dosáhnout plného vzájemného souladu, jestliže muž při různých podobách spojení jemně působí příčným pohybem ruky na klitoris.

Pro ženy, které mají erektilní tkáň a erotogenitu na přední stěně pochvy pod stydkou kostí, jsou adekvátní pouze určité nuance pohlavního styku.

Je také skupina žen s převažující erotogenitou poševního dna, děložního hrdla, centra přední stěny pochvy, vstupu do ní, či všech poševních stěn.

Úkolem muže je citlivě vnímat svou partnerku a snažit se naplnit ji harmonií. Jedině tehdy bude možný soulad mezi oběma partnery.

Učit se hledat radost, harmonii a štěstí pro druhého poskytuje možnost duchovního zdokonalování v sexuálním aspektu lásky. Jakákoli podpora a pěstování sobectví je cestou k duchovní degradaci.

Vrozené znalosti o sexuální psychologii druhého pohlaví neexistují. Na příklad muž zpočátku neví, že ženu je možno připravit k sexuálním intimnostem pouze něhou a souladem, nikoli slovními návrhy, demonstrací svého pohlaví a už vůbec ne násilím. Nezkušený muž také neví, že dynamika v počátku pohlavního spojení je obvykle ženě nepříjemná a že pravou harmonii lze vytvořit právě pří málo dynamickém a déletrvajícím spojení. Dodejme, že pohlavní styk je lépe provádět za světla, odpočatý, sytý a že je třeba naladit se na maximální něhu vůči partnerovi a dosáhnout naprostého vyloučení vášnivých emocí. Muž neví, že ženě je vlastní plně se spoléhat na svého partnera a že starost o zabránění nežádoucímu otěhotnění je především záležitostí muže. Jedním ze způsobů jak předejít nežádoucímu početí je ejakulace mimo ženské pohlavní orgány. Orientace na stádia ženského cyklu není zcela spolehlivá.

Ženy nevědí, že nezkušený muž to vše neví a nemůže znát. Vždyť každý zná pouze psychologii svého pohlaví.

Poznává-li člověk psychologii opačného pohlaví v nesobeckém pohlavním životě, přibližuje se možnosti realizace jednoho ze základních přikázání ,Ježíše

Krista, že muž a žena se mají stát jedním (Marek,10,8; Tomášovo evangelium 27, viz literaturu č. 57). Co to znamená?

Znamená to, že na cestě k Dokonalosti musí každý nezávisle na svém pohlaví do sebe pojmout to nejlepší, co je vlastní oběma pohlavím. Vždyť Duch nemá pohlaví. Když muži uskutečňují Ježíšovo přikázání o snaze člověka dojít, Božské Dokonalosti (Matouš 5,48), musí v sobě rozvinout něhu, mírnost, starostlivost, schopnost odpouštět a čekat. Ženy se musí stát energickými, potřebují získat zacílenost, schopnost k moudrému vůdcovství, snahu poznávat neznáme.

Pochopitelně je třeba přivést k dokonalosti nejlepší vlastnosti typické pro vlastní pohlaví. Vše špatné musí být odstraněno.

Duchovní cesta je především etické sebezdokonalování. Má význam se mu učit všude a ve všem, ať děláme cokoli (viz též 14-21).